Ačkoliv původní bytová družstva byla dnes již z velké části nahrazena společenstvím vlastníků bytových jednotek, základní úkol zůstal stejný: starat se o údržbu společných prostor a rozhodovat o záležitostech v domě, které zasáhnou všechny. Bez toho, zdá se, v paneláku zkrátka být nelze, a to ani dnes, v době, kdy se tak cení soukromé vlastnictví.

Z hlediska zákona je společenství vlastníků jednotek právnickou osobou, a jako takové musí být řádně nahlášeno na příslušném městském úřadě. Také musí mít sepsány stanovy, kterými se bude řídit. Zde se však můžeme ptát, zda musí mít tyto stanovy SVJ notářský zápis, nebo zda je to zbytečné. Odpověď nám pak dává sám zákon.

příprava na schůzi svj

Ten říká, že tyto musí být u notáře zapsány a opatřeny úředním ověřením. Tímto procesem musí projít nejen při zakládání nového SVJ, ale také ve chvíli, kdy se stanovy z nějakého důvodu mění. A samozřejmě, tyto změny lze pochopit – situace se mění, a to jak přímo v bytě, tak i ve státě, a je důležité, aby stanovy toto vše reflektovaly a byly poplatné současné době.

Zde se však můžeme ptát, proč je vůbec nutný notářský zápis. K čemu vlastně slouží? Je totiž pravdou, že jej mnoho lidí považuje za v podstatě zbytečný. Pravdou však je, že má hned několik důležitých úloh.

typický panelák

Za prvé se tím ověří, zda je vše skutečně podle zákona, a není v nich něco, co by bylo nelegální. Členové tak budou mít jistotu, že veškeré požadavky, které jsou na ně tímto kladeny, jsou skutečně v souladu se zákonem.

Dále zde je také fakt, že jsou někde oficiálně zaznamenány. To členům SVJ zaručuje, že je nemůže nikdo v průběhu doby svévolně měnit, aniž by si toho někdo všiml. Veškeré změny stanov totiž musí být schváleny na schůzi. Pokud je pak vše notářsky ověřeno, je jistota, že tomu tak skutečně je. Všichni členové tak mohou mít v tomto ohledu klidnou mysl.